Barunka bloguje

In my dreams I can fly

Druhý dech

Aneb jak se z úspěšné ženy stane hihňající se debil na pokraji zhroucení.

Ano, tipujete správně, může za to chlap!

 

Začalo to vlastně strašně nevině, jako normální obyčejný rozhovor dvou přátel, kteří se roky neviděli. Přiznám se hned na začátku, že popudem k vyprovokování rozhovoru nebyla ani tak touha se dozvědět o kamarádovi jak se mu vede,ale čistě sobecky jsem sháněla materiály a podklady do školy a jelikož je zrovna tohle téma jeho parketa,tak proč nejít pro informace rovnou ke zdroji, že.

 

Nečekala jsem, že se z tak nevinného rozhovoru začínající obligátním "Ahojky jak se vede, co je nového?" vyvine rozhovor na celé odpoledne. A musím podotknout, že se jednalo o rozhovor překvapivě velmi příjemný. Bohužel k večeru přerušený jeho odchodem do práce a mým odchodem ven. I přesto jsme si stihli domluvit kafčo, grilovačku a letní fesťáček.všechno probíhalo v duchu rize přátelském.

 

Pak, nevím jak a nevím proč, mi v hlavě něco přeskočilo a já jsem zjistila, že když odbourám všechny opíjecí a zvracecí akce, které jsme spolu zažili na koleji, když pominu jeho historky o kamarádkách a jeho šílené cestovatelské žážitky, je z něj milý, vtipný, sympatický mladý muž.

 

Myslím, že kdybych ho neznala tolik let, vůbec by mě nepřekvapilo, co mě postihlo, ale takhle jsem sama ze sebe v šoku.

 

Zbláznila jsem se do svého kamaráda, do kamaráda nad kterým bych dřív jako o svém partnerovi nikdy nepřemýšlela.

 

Kamarádka sice tvrdí, že mi nejspíš přeskočilo a já si to pořád ještě myslím taky, ale je to krásné. Připadám si jako puberťačka, která chce svoje pocity vykřičet všude do světa. Takkřičím a křičím a nikdo mě neposlouchá. Pak se taky velmi často hihňám sama u počítače slintající nad fotkou, kterou jsem si stáhla z internetu (ano slyšíte dobře, google je mocná zbraň usnadňující puberťačkám slintání nad svými idoly). Pak mě zase chystne splín a nad tou samou fotkou bulím jak malá holka. Nejspíš jsem se zbláznila, sama si to racionálně uvědomuju, ale pomoct si nedokážu.

 

Teď už jen jedna věc moje milé čtenářstvo. Jak donutit jeho, aby si myslel to samé ???

 

A ještě na závěr jednu maličkost, která moje pocity jen umocňuje (šetřete komentáře, to že jsem povrchní mrcha vím už dávno)

Auto

 

 

 

Reklamy

Single Post Navigation

5 thoughts on “Druhý dech

  1. Petr on said:

    .. jak..? muze pomoci – byt snim a dat mu postupne najevo jak jsi natom ty..

  2. Barunka.l on said:

    Díky za podporu, poreferuju, jak to dopadlo.

  3. El on said:

    I cross mz fingers :)) Good luck, Baruš!

  4. Barunka.l on said:

    No jelikož poslední zprávy hovoří o nějaké pubertální nanynce po jeho boku, pochybuju, že zrovna já bych ji mohla předčit.Ale kafčo s ním si určitě nenechám ujít ;o)

  5. Jé, to je pěkný:-) Třeba si to samé myslí, co ty víš;-)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: