Barunka bloguje

In my dreams I can fly

Kazišuk…

Krásných pár dnů mimo civilizaci…Už několik let vyrážím s taťkou na naší část dovolené do Novohradských hor. A jelikož ani jeden z nás není extra náročný, každoročně si užijeme dovolenou u kamaráda pod stanem.

Jediným letošním rozdílem byla přítomnost ještě jedné, mně milé osoby.

Ale abych začala od začátku, do NH jezdíme s kamarády a tím myslím asi 30 nejbáječnějších lidí, které znám. Vracívám se úplně odpočatá, s hlavou úplně prázdnou všech starostí.

Letos všechno proběhlo maličko jinak. Od pracovních starostí mám sice hlavu vyčištěnou dokonale, ale musím přiznat, že se mi tam vloudily úplně jiné myšlenky.

Před pár dny jsem tady psala o mém novém „příteli.“ V rychlosti a zkratce popíšu náš „vztah.“ Označila ho především slovem NEZÁVAZNÝ. A jelikož je mezi námi velký věkový rozdíl, on je dobrým přítelem mého otce a sami nevíme, co se bude dít dál, rozhodli jsme se náš vztah tajit.

Na dovolenou jsem se těšila o to víc, že pan P. přislíbil účast a já tedy odjížděla s vidinou týdne plného skvělého sexu. To jsem ale bohužel netušila, že se v jiném kamarádovi probudí otcovské pudy a přiveze svého desetiletého syna. Potud jsem neočekávala žádnou katastrofu, až do chvíle, kdy se synáček rozhodl, že si pana P. oblíbí a ten ho bude celé dny vozit na motorce. Tím se to málo času, kdy se pan P. mohl nezpozorován věnovat mně smrsknul na pár minut denně. Zbytek času jsme kolem sebe chodili jako dva cizinci. A náš styk se smrsknul na pár tajných dotyků pod stolem.

Taky vám připadá, že se chováme jako dva puberťáci, co se schovávají před rodičema? Já si taky teda připadám, dokonce mě na chvilku přepadla touha veřejně náš vztah přiznat. To mně ovšem hned záhy přešlo. Aby se to zkomplikovalo ještě víc, tak se mi začal dvořit jiný kamarád, ve stejném věku a můj otec se proti tomu velmi tvrdě ohradil, což mi úpřímně dost vyrazilo dech, protože doteď se k výběru mých partnerů nevyjadřova. A věta, že mě takovému starému kozlovi nedá stačilo k tomu, žei jsme veřejné přiznání odložili na neurčito.

A pomalu se přibližuju k tomu, co mi teď vrtá hlavou. To že věk pana P. považuji za problém jsem popisovala v minulosti, považuji ho za problém především v souvislosti s případnými budoucími potomky, protože já si miminko přeju hodně, hodně moc a byla jsem přesvědčená, že on už se do miminka ve svém věku nepohrne. Z čehož mě tenhle víkend pan P. dost rychle vyvedl. Vyprávěl mi o tom, jak u svého dospělého syna prošvihl první krůčky a slova a jak by to strašně rád zažil ještě znovu. A jestli jsem doteď brala náš vztah nezávazně, tak po tomhle týdnu v tom lítám až po uši a vůbec netuším co si s tím počnu dál…

Nějaké návrhy???

 

 

 

Advertisements

Single Post Navigation

One thought on “Kazišuk…

  1. Hurá do toho, člověk má život jen jeden a dokud můžeme,musíme žít na plno.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: